Čepičáři z Vackova

Čepičáři z Vackova

 Čepičáři jsou ti, co mají pod čepicí. Těmi našimi je trojice seniorů, důchodců, žijící v části Žižkova pod Židovskými pecemi, které se říká Vackov. Ještě do nedávna to byla téměř poloviční vesnice. Vše se ale teď pod náporem nejrůznějších podnikatelů a vlastně celé dnešní hektické doby překotně mění. Pro čepičáře je to vpád na jejich území se kterým bytostně nesouhlasí. Není jim to ale nic platné a tak se stávají pouze glosátory probíhajících změn.

 A kdo jsou naši tři čepičáři? U svých obydlích mají malé zahrádky, stejně jako většina obyvatel Vackova. Žijí starosvětsky a snaží se s dobou vyrovnat po svém. Čepičáři jsou ale taky trochu rebelové a kverulanti, kteří by chtěli spojit to dobré z předcházející doby, se vším pozitivním doby nastupující. Moc se jim to ovšem nedaří. To jim ovšem nebrání zkoumat podrobně okolní dění, jakoby pod drobnohledem. Bývalý voják, železničář, a „stavitel“ Karel, jsou domkáři. Plubiš, dříve komisní důstojník, pomáhá obětavě starým a nemohoucím na Vackově. Železničář Čurda se ve své lásce k historii přeměnil v národovce, který koketuje s Monarchistickou stranou a vidí v ní možnou budoucí záchranu společnosti. Třetí z čepičářů, stavitel Karel, věří, že klíčem k řešení je spojení s moderními produkty doby – mobilními telefony, počítači, internetem - a věří, že tyto novinky dostanou právě je, seniory, z postupné izolace, do které se pomalu propadají.

 Nikdo z naší trojice nežije sám a z toho plynou další životní nesnáze. Čurda bydlí v domku se svou nehodnou dcerou a omezeným zeťákem, kteří se ho snaží z domku všemožně vypudit. Plubišovi se kdysi, ještě když byl důstojníkem v šumavské posádce, za záhadných okolností ztratil syn. On se s tím nemůže smířit, stále hledá a věří, že syna najde. Stavitel Karel je osudem postižen nepřímo. Jeho vnuka napadla zákeřná dětská nemoc a zcela naráz ochrnul na nohu. I Karel se snaží najít přijatelné východisko z životní situace. Každý ze tří kamarádů si vleče svoji kouli na noze. Přesto nezahořknou a bojují. V jejich společenství je síla. Umí si jako kamarádi poradit, protože mají pod čepicí - jsou to přece čepičáři.